Jdi na obsah Jdi na menu
 


Škola v přírodě 2011

26. 5. 2011

 

 

 Škola v přírodě Hnačov

 

 

 

15. -20. května 2011

 

 

 

 

 

 

 

PRVNÍ DEN NEDĚLE

 

Odjezd proběhl bez větších komplikací, všichni, až na Dominika (dostal den předem horečku) se dostavili včas a s plnou výbavou, dokonce i autobus. Odjeli jsme na čas a po malém bloudění jsme po jedenácté hodině dorazili do Wellnes areálu. Tady bylo ještě mnoho návštěvníků, kteří se teprve chystali k odjezdu, a proto jsme neměli ještě přichystané ubytování. Za pomoci pana řidiče, p. ředitelka vynesla všechna zavazadla do jednoho připraveného pokoje. My děti jsme se zatím seznamovaly s okolím. Po dvanácté hodině jsme měly připravený oběd a po něm jsme se vydaly asi na hodinovou procházku. Po našem návratu už byly pokoje plně připravené a nám už nic nebránilo v ubytování. Ve třech pokojích jsme se rozložily takto: 1) Lucinka, Dianka, Marianka, Zuzka; 2) Toník, Tomáš, Ondra; 3) Klárka, Stelinka, Adélka a Kačenka. Do půl páté jsme si pak hrály na pokojích. Před večeří jsme se šly znovu projít do lesa, kde jsme si stavěly domečky. Po výborné večeři – svíčková, každý snědl nejméně 3 knedlíky (i paní ředitelka), rekordman Ondra 7, jsme si povídaly o indiánech a vymyslely si indiánská jména:
Ondra                                Velký Bojovník
Toník                                Ufňukané Oko
Tomášek                           Upovídaná Pusa
Adélka                              Ulomený Zub
Stelinka                             Červené Oko
Kačenka                            Moudrá Liška
Klárka                               Rychlý Běžec
Lucinka                             Červená Sponka
Marianka                          Krásná Oko
Zuzka                                Modré Oko
Dianka                              Krásná Kytka
p.učitelka                          Ztracené Péro
p.ředitelka                         náčelník Slepá Patrona
 
 

 

Celý den jsme zakončily malým fotbálkem a večer krásnou pohádkou. Všichni jsme spaly klidně.

 

 
 

 

DRUHÝ DEN PONDĚLÍ

 

 

 

Pondělní ráno nás přivítalo sluníčkem. Po snídani jsme si připravily titulní stranu naší indiánské knihy, poznávaly jsme indiánské písmo, bubnovaly jsme indiánské vzkazy. Před obědem jsme si hrály v okolí našeho domečku. Ondra vyrobil loď z přírodnin. Po obědě jsme si pustily pohádku Princezna ze mlejna, daly si lehkou svačinu a vyrazily na malý výlet do okolí. Cestou zpátky jsme našly vzácného bílého hada, kterého jsme si přinesly až na ubytovnu. Zítra mu uděláme krabičku na bydlení. Také jsme sbíraly bizoní trus. Uspořádaly jsme si v tom závody. Abychom zjistily, kdo nasbíral nejvíce bizoních hovínek, postavily jsme z nich dvě dlouhé řady vedle sebe. A protože bizoního trusu se v našem okolí válelo velmi mnoho, rozhodly jsme se, že zítra vyrazíme na lov bizonů. Kde je totiž jejich trus, tam musí být i bizoni.  Po večeři jsme si rozdaly indiánské korálky, které jsme si navlékly na tenkou gumičku, učily se písničku o indiánech na lovu a po večeři si daly malý fotbálek. Usnuly jsme jako miminka.

 

 
 

 

TŘETÍ DEN ÚTERÝ

 

Oproti pondělku nás úterý přivítalo zamračenou oblohou a větrným počasím. Již v pondělí večer jsme se rozhodly, že celé úterý bude patřit lovu bizonů. Ráno jsme si našly v bludišti cestu k bizonovi, složily jsme si jeho obrázek, povídaly si o zbraních indiánů. Nakonec jsme si vyrobily indiánský bumerang. A protože bylo chladněji, hrály jsme si na pokojích a až v 11 hodin jsme ještě vyrazily na lov bizonů do okolních lesů. Hned před ubytovnou jsme našly velkého bizona, kterého jsme skolily obyčejnými šiškami. O kousek dál se páslo celé stádo bizonů, z rodu barevných. Ve dvojicích jsme lovily bizony, což nám ztěžoval silnější vítr, který nám rozháněl naše nalovené bizony. Po obědě jsme se podívaly na pohádku Princové jsou na draka a do tří hodin jsme si ještě pohrály na pokojích. Po svačině jsme si šly prohlédnout Hnačovský rybník a okolí. Před večeří jsme si ještě chvilku hrály před ubytovnou. Po večeři jsme si přidělily korálky za vykonané věci a šly vyzkoušet bumerangy na hřiště. Před spaním jsme si rozdaly poštu, diplomy za lov bizonů a po pohádce ihned sladce usnuly.
 
 
 

 

ČTVRTÝ DEN STŘEDA

 

 

 

Noc uběhla celkem v poklidu, jen Tomík se zakuckal a poblinkal. Dále byla ale noc klidná a ráno nás přivítalo sluníčkem a již celkem teplým počasím. Po snídani jsme si rozdaly korálky za minulý den a zalovily si čerstvě přivezené třeboňské kapříky, které jsme lovily z velkého Hnačovského rybníka do svých malých rybníčků. Nejvíce kaprů nalovil Ondra (34), ale ani ostatní nezaháleli (Kačka 33, Stelinka 27, Dianka 23, Adélka 20, Lucinka 19, Tomík 14, Klárka 13, Marianka 12, Zuzka 12, Toník 10). Kapři byli vyloveni a my ještě potřebovaly nalovit ryby pro celý indiánský kmen. Ale rybník byl prázdný. Musely jsme si nejprve ryby připravit (vystřihat z papíru) a potom nalovit udicemi. Nějakým nedopatřením nebo nedbalostí lidí se nám do rybníku dostaly i odpadky a jedovaté černé ryby. Musely jsme tedy chytat jen ty jedlé – zelené, modré a žluté. Všem se to dařilo a kamarádi indiáni by hlady neumřeli. Pak jsme si ještě chvilku pohrály na pokojích a v deset hodin jsme vyrazily na další lov ryb. Tentokrát byla nejúspěšnější Adélka, nejrychleji přitáhla chycenou rybu. Na druhém místě byla Zuzanka a třetí Ondra. Pak jsme si až do oběda hrály v okolí ubytovny. Po obědě jsme si pustily kreslené pohádky, rozdaly a přečetli poštu a po třetí hodině vyrazily na průzkumný výlet, kdy jsme hledaly stopy po žijících indiánech, stopy a zbytky zvěře nebo zajímavé předměty. Výlet byl velmi dlouhý, vrátily jsme se až na večeři v šest hodin, ale nikdo cestou nefňukal, nikoho jsme neztratily, nikdo se cestou nezranil a přinesly jsme spoustu zajímavých nálezů: hodně bizoních kostí pokreslených indiánským písmem (velmi pěkně z nich četla Kačenka), kousky hadí kůže, střepy indiánského nádobí, vzácné kameny, ohlodanou kost, vzácnou kuklu motýla zeleňáska smrkového, indiánka Ztracené Péro našla malé pírko. Za odměnu jsme dostaly kompas, abychom nikdy a nikde nezabloudily. Večer jsme spokojeně a unaveně usnuly.  

 

 
 

 

PÁTÝ DEN ČTVRTEK

 

Ráno jsme spaly jako Šípkové Růženky, p. učitelky nás musely budit. Po snídani jsme si vybarvovaly skrývací obrázek. Myslely jsme si, že tam bude koník a k našemu překvapení to byla zebra. Tak jsme si koníka nakreslily na druhou stranu. Poté se v ohradě objevilo stádo divokých koní a my si je nachytaly. Po svačině na nás čekali dva koně a my uspořádaly závody v jízdě na koních. Nejrychlejší jezdec byl Stelinka, druhá Klárka a třetí nejrychlejší byl Ondra. Za odměnu všichni, koně i jezdci, dostali sladkou odměnu (sladký popcorn). Po výborném obědě jsme se podívaly na film, Ať žijí duchové. Poté jsme p. ředitelce pomohly nasbírat plnou tašku bizoního trusu. Nač ji bude asi potřebovat? Po svačině se na obzoru objevilo stádo divokých koní. To byla příležitost pro nás. Vyrobily jsme si smyčku na lovení zvěře a každý si odchytil jednoho koníka. S koníky jsme si pak hrály u našeho domečku, krmily je, stavěly domečky až do večeře. Po večeři nás čekala poslední indiánská zkouška- indiánská stezka. Cesta, na které bylo umístěno 5 obrázků. Indiáni si je museli zapamatovat a u táborového ohniště vyjmenovat náčelníkovi. Za splnění dostali od náčelníka indiánskou čelenku. Společně si pak zazpívali indiánské písně, předvedli indiánské tance a od náčelníka se dozvěděli o ukrytém indiánském pokladu. Ten se malí indiáni vydají hledat zítra, poslední den pobytu ve škole v přírodě.
 
 

 

ŠESTÝ DEN PÁTEK

 

Poslední noc proběhla v klidu jako všechny ostatní. Ráno jsme sbalily poslední věci, po snídani jsme si dokončily knihy, navlékly korálky za předposlední den a vydaly se ještě douklízet pokoje. V deset hodin jsme pomalovaly indiánskými barvami a vydaly se po stopách náčelníka. Cestou za pokladem jsme plnily úkoly, zanechané náčelníkem. Na konci na nás náčelník čekal a ukázal nám území, na kterém předkové ukryli poklad. Všichni malí indiáni se ho vydali hledat. Museli postupovat opatrně, protože celý les byl plný nejrůznějších pastí. Poklad našel indián Rychlý Běžec (Klárka), jako správný indián se rozdělila s ostatními. Poklad to byl náramný – samé drahé a vzácné kameny. Poklad jsme si rozdělily po příchodu do tábora. V jeho nesení se střídali všichni indiáni. Po obědě paní učitelky vynesly všechny kufry, tašky, krabice a bedny před ubytovnu. Čekání na autobus jsme si krátily na hřišti s průlezkami a kolotoči. Autobus přijel na čas a ve tři hodiny už si nás maminky a tatínkové přebírali u školky. Všichni jsme se vrátili v pořádku.
 
 
 

Náhledy fotografií ze složky Škola v přírodě 2011